Rád přistupuji k podání informace o jednání s panem starostou. Bylo velmi otevřené, přátelské, inspirativní a pro mě přínosné. Uskutečnilo se nikoliv ve „starostovně“ ale přímo v kanceláři pana starosty a hodina s ním strávená v pátek 3.8. 2018 mě nabila energií. Vážím si toho, že kromě své práce ve vrcholové politice, kterou kombinuje s prací starosty (vykonávanou mimochodem, jak jsem někde četl, bez nároku na honorář) si našel čas i na mě.
Asi je zbytečné to zdůrazňovat, ale přece jen to uvedu – píšu o setkání se starostou Kolína panem Vítem Rakušanem.
Obrátil jsem se na něho, jak jsem již informoval v předchozích dnech, ve věci čáslavské skládky, materiálu a informací, které jsem získal od pana Ing. Milana Toboly ohledně třídění odpadů a jejich využití a chtěl jsem znát jeho názor na tuto problematiku.
Bohužel mi pan Vít Rakušan potvrdil moje obavy, že odpadové hospodářství a jeho koncepce ať již na úrovni kraje nebo celostátní úrovni se neubírá směrem k třídění odpadů. Pokud tedy nějaká koncepce vůbec je. Jestliže by se touto cestou nechtěl vydat sám provozovatel skládky, což není pravděpodobné, stát se nechystá tímto směrem investovat.
Vše, jak jsem pochopil, se odvíjí od toho, jak dlouho bude ještě možné ukládat odpady na skládky, což bude řešeno i celoevropsky v rámci Evropské unie a jak a odkdy se stát připraví na likvidaci odpadů jejich spalováním. Naše úsilí by tedy mělo směřovat k tlaku na zákonodárce a státní správu, aby se tato problematika řešila průhledně, včas a efektivně. Nepochybuji, že budou velké tlaky různých zájmových skupin na ovlivňování rozhodnutí politiků směrem vyhovujícím jejich finančním zájmům. Hrozí podle mě nebezpečí, že řešení bude odkládáno, jak se to stalo s výběrem dodavatele mýtného či zhotovitele na výstavbu dálnic.
Ve hře budou též poplatky provozovatele skládky za ukládání odpadů. Zatím připadají obcím, na jejichž katastrálním území se skládky nacházejí. Existuje reálné nebezpečí, že připadnou státu eventuálně krajům a my o tuto jednu z mála výhod přijdeme.
Naše úsilí směrem ke skládce může být efektivní jen tím směrem, že budeme využívat kontrolních mechanismů, které jsou k dispozici, což je zejména kontrola Inspekcí životního prostředí. Jisté možnosti má náš Odbor životního prostředí při Městském úřadě v Čáslavi. Můžeme též apelovat na zákonodárce, aby v tomto směru kontrolovali vládu a neschvalovali legislativní zmetky, které umožní proces řešení budoucnosti odpadového hospodářství oddalovat a svalovat vinu jeden na druhého.
Máme příslib pana Víta Rakušana, že je připraven s námi v tomto směru komunikovat, interpelovat příslušné ministry s konkrétními dotazy. Věřím, že v rámci naší občanské komunity v Čáslavi a jejím okolí jsme schopni zformulovat konkrétní dotazy týkající se nejen provozu skládky, tak jak byla v tomto směru aktivní paní Lenka Bochníčková.
Důležité bude také to, dokdy budou vůbec odpady ukládány na skládky a zda poplatky za jejich ukládání budou, jak jsem uvedl, nadále příjmem rozpočtu města. To ho může využít k investiční výstavbě, která se zlepšováním životního prostředí nemusí vůbec souviset nebo napře pozornost směrem na zlepšování životního prostředí nebo alespoň na minimalizování negativních dopadů v této oblasti.
Tato moje zpráva završuje informace k danému tématu skládky a odpady. Chci poděkovat kolegovi Davidovi Tichému za jeho úsilí a občanskou angažovanost v komisi pro odpady. Plně se s ním ztotožňuji v očekávání, jak se k dosavadní její činnosti postaví rada města, která ji zřídila. Neexistuje žádná písemná zpráva o činnosti komise, ač si její předseda Bc. Klinkáček nominovaný do komise za ANO, stanovil cíl být komunikátorem mezi občany, radou města a AVE CZ. Již 25.7. se dle Davida Tichého uskutečnilo jednání komise a za 14 dní se o tom neobjevila na webu města žádná zmínka. Snad proto, že žádné informace nemohla ani přinést. Již dříve zmíněný návrh smlouvy o mlčenlivosti členů komise nebo dokonce snad i zastupitelů města s možnou sankcí ve výši 5.000.000,-Kč za její porušení vypovídají o její bezzubosti.
Obloukem se vracím na začátek, k setkání se starostou Kolína. Zajímavé bylo i povídání s ním o zkušenostech komunálního politika. Kolín je třikrát větší město než Čáslav. Kdo by očekával, že toto město bude baštou zavedených politických stran či hnutí, jak to bývá ve větších městech, byl by překvapen. Z 27 členného kolínského zastupitelstva má ve stávajícím volebním období 20 zastupitelů, tedy 74%, občanské sdružení „Změna pro Kolín “, jehož je Vít Rakušan leadrem. Osm let je v Kolíně starostou. O přízeň voličů se bude toto jejich občanské sdružení ucházet, poté co shromáždili potřebný počet podpisů na peticích, již potřetí. Jak sám pan Vít Rakušan říká, usilují o otevřenou občanskou společnost, nikoho neválcují, s občany komunikují a ti jim, jak se zdá, věří.
Tím je pro naše sdružení „Čáslav pro všechny“ i mě osobně kolínská cesta Změny pro Kolín inspirací, ale o tom možná podrobněji někdy příště.
Vlastislav Málek
Asi je zbytečné to zdůrazňovat, ale přece jen to uvedu – píšu o setkání se starostou Kolína panem Vítem Rakušanem.
Obrátil jsem se na něho, jak jsem již informoval v předchozích dnech, ve věci čáslavské skládky, materiálu a informací, které jsem získal od pana Ing. Milana Toboly ohledně třídění odpadů a jejich využití a chtěl jsem znát jeho názor na tuto problematiku.
Bohužel mi pan Vít Rakušan potvrdil moje obavy, že odpadové hospodářství a jeho koncepce ať již na úrovni kraje nebo celostátní úrovni se neubírá směrem k třídění odpadů. Pokud tedy nějaká koncepce vůbec je. Jestliže by se touto cestou nechtěl vydat sám provozovatel skládky, což není pravděpodobné, stát se nechystá tímto směrem investovat.
Vše, jak jsem pochopil, se odvíjí od toho, jak dlouho bude ještě možné ukládat odpady na skládky, což bude řešeno i celoevropsky v rámci Evropské unie a jak a odkdy se stát připraví na likvidaci odpadů jejich spalováním. Naše úsilí by tedy mělo směřovat k tlaku na zákonodárce a státní správu, aby se tato problematika řešila průhledně, včas a efektivně. Nepochybuji, že budou velké tlaky různých zájmových skupin na ovlivňování rozhodnutí politiků směrem vyhovujícím jejich finančním zájmům. Hrozí podle mě nebezpečí, že řešení bude odkládáno, jak se to stalo s výběrem dodavatele mýtného či zhotovitele na výstavbu dálnic.
Ve hře budou též poplatky provozovatele skládky za ukládání odpadů. Zatím připadají obcím, na jejichž katastrálním území se skládky nacházejí. Existuje reálné nebezpečí, že připadnou státu eventuálně krajům a my o tuto jednu z mála výhod přijdeme.
Naše úsilí směrem ke skládce může být efektivní jen tím směrem, že budeme využívat kontrolních mechanismů, které jsou k dispozici, což je zejména kontrola Inspekcí životního prostředí. Jisté možnosti má náš Odbor životního prostředí při Městském úřadě v Čáslavi. Můžeme též apelovat na zákonodárce, aby v tomto směru kontrolovali vládu a neschvalovali legislativní zmetky, které umožní proces řešení budoucnosti odpadového hospodářství oddalovat a svalovat vinu jeden na druhého.
Máme příslib pana Víta Rakušana, že je připraven s námi v tomto směru komunikovat, interpelovat příslušné ministry s konkrétními dotazy. Věřím, že v rámci naší občanské komunity v Čáslavi a jejím okolí jsme schopni zformulovat konkrétní dotazy týkající se nejen provozu skládky, tak jak byla v tomto směru aktivní paní Lenka Bochníčková.
Důležité bude také to, dokdy budou vůbec odpady ukládány na skládky a zda poplatky za jejich ukládání budou, jak jsem uvedl, nadále příjmem rozpočtu města. To ho může využít k investiční výstavbě, která se zlepšováním životního prostředí nemusí vůbec souviset nebo napře pozornost směrem na zlepšování životního prostředí nebo alespoň na minimalizování negativních dopadů v této oblasti.
Tato moje zpráva završuje informace k danému tématu skládky a odpady. Chci poděkovat kolegovi Davidovi Tichému za jeho úsilí a občanskou angažovanost v komisi pro odpady. Plně se s ním ztotožňuji v očekávání, jak se k dosavadní její činnosti postaví rada města, která ji zřídila. Neexistuje žádná písemná zpráva o činnosti komise, ač si její předseda Bc. Klinkáček nominovaný do komise za ANO, stanovil cíl být komunikátorem mezi občany, radou města a AVE CZ. Již 25.7. se dle Davida Tichého uskutečnilo jednání komise a za 14 dní se o tom neobjevila na webu města žádná zmínka. Snad proto, že žádné informace nemohla ani přinést. Již dříve zmíněný návrh smlouvy o mlčenlivosti členů komise nebo dokonce snad i zastupitelů města s možnou sankcí ve výši 5.000.000,-Kč za její porušení vypovídají o její bezzubosti.
Obloukem se vracím na začátek, k setkání se starostou Kolína. Zajímavé bylo i povídání s ním o zkušenostech komunálního politika. Kolín je třikrát větší město než Čáslav. Kdo by očekával, že toto město bude baštou zavedených politických stran či hnutí, jak to bývá ve větších městech, byl by překvapen. Z 27 členného kolínského zastupitelstva má ve stávajícím volebním období 20 zastupitelů, tedy 74%, občanské sdružení „Změna pro Kolín “, jehož je Vít Rakušan leadrem. Osm let je v Kolíně starostou. O přízeň voličů se bude toto jejich občanské sdružení ucházet, poté co shromáždili potřebný počet podpisů na peticích, již potřetí. Jak sám pan Vít Rakušan říká, usilují o otevřenou občanskou společnost, nikoho neválcují, s občany komunikují a ti jim, jak se zdá, věří.
Tím je pro naše sdružení „Čáslav pro všechny“ i mě osobně kolínská cesta Změny pro Kolín inspirací, ale o tom možná podrobněji někdy příště.
Vlastislav Málek
