Dopoledne 2.ledna jsem obdržel
z radnice písemné vyjádření k mým několika dotazům a připomínkám,
které jsem panu starostovi a radním zaslal v polovině prosince mailem.
Nejde se o to s Vámi nepodělit. S nadhledem a úsměvem na tváři.
Při čtení jsem si připadal jako obchodník
s iluzemi. Nutno přiznat, že jako obchodník, který ohledně iluzí spíše
více ztrácí, než získává. A to jsem ještě ten večer asi 10 minut ze zvědavosti
vydržel sledovat Soukupovu Arénu s Ovčáčkem. Trochu odbočuji, ale nedá se.
Váhal jsem, zda mám Michala Horáčka obdivovat nebo mu vyčítat, že do takové
žumpy šel. Ale vraťme se raději k čáslavským reáliím a iluzím.
První
iluze. Z obálky jsem vyndal čtyřstránkový
dokument o velikosti A4. „Odpověď bude asi podrobná“, pomyslel jsem si, než
jsem zjistil, že většinu textu tvoří moje vlastní otázky a připomínky, které
jsou celé citované a pak následuje až na jednu výjimku poměrně krátké vyjádření
označované jako odpověď.
Druhá
iluze je
myslet si, že když položíte dotaz, dostanete odpověď na to, na co se ptáte. Již
Miroslav Horníček kdysi učil Karla Gotta, jak má čelit otázkám : „Vy se mě ptejte na co chcete, já vám odpovím,
co chci já “, radil Horníček Gottovi
jako zásadu, jak umět reagovat na otázky. Přesně tak jsem si připadal při čtení
vyjádření k uzavření smlouvy o dílo bez rozvazovací podmínky na
rekonstrukci Grandu před schválením rozpočtu nebo kdo rozhodl o vyřazení návrhu
odboru školství a kultury na financování Čáslavských filmových večerů jakož i u
požadavku na seznámení se s veškerými dotačními podmínkami ohledně 70 miliónové
dotace na přístrojové vybavení městské nemocnici.
Třetí
iluze může
dostihnout ty, kteří si stále ještě myslí to samé, co Václav Havel, když před
28 lety vyřkl větu : Láska a pravda musí zvítězit nad lží a nenávistí. Napsal
jsem připomínku : usnesení přijímaná radou města
obsahující formulaci, že bylo rozhodnuto způsobem uvedeným v důvodové
zprávě ( která není součástí zveřejňovaného usnesení a je tak veřejnosti
nedostupná – pozn. autora ) neposkytuje
informaci, jaké rozhodnutí bylo přijato. Dostalo se mi odpovědi : Usnesení rady města jsou jednoznačná a
zavazují orgány, které jsou plněním pověřené . A
basta, chtělo by se zvolat.
Do kategorie ztráty třetích iluzí řadím i
jediné obsáhlejší vyjádření pana místostarosty k ignorování žádostí několika
zastupitelů na přeložení setkání zastupitelů svolané na 28.8. na 15. hodinu,
kdy se zastupitelé pracující mimo město Čáslav nemohou takové akce zúčastnit.
Obsáhlejší je mimo jiné proto, že kromě toho, že nesděluje proč se nepřihlédlo
k možnostem zastupitelů zúčastnit se akce, obsahuje i důkazy o záměně adresátů
( pan Honzíček versus pan tajemník a paní sekretářka ). Je to lidské, mně se to
také již stalo a když to postihne i experta přes IT, tak si říkám, že nemusím
být na sebe tak přísný – nadávám si pak, že jsem blb. Obvykle se to zjistí
druhý den a není nutné čekat s nápravou čtyři měsíce. Pan místostarosta se
rozhodl z důvodu zachování osobní svobody rozhodování, jak mi řekl, sdělit
důvody neodpovězení osobně panu Honzíčkovi na prosincovém zasedání
zastupitelstva a když tento nebyl jednání přítomen, tak nevyužil příležitosti
sdělit to osobně panu Horskému, který o přeložení termínu také písemně žádal o
den později, než pan Honzíček. ( já jsem nevhodnost termínu připomínal mailem
již 2.července ) Jemu také nikdo
neodpověděl a na zastupitelstvu přítomen byl, stejně jako já. Omlouvám se
čtenářům, kteří si mohou pomyslet, jaké malichernosti řešíme. Zdánlivě tomu tak
je, ale ono jde o to, že se popíše papír uváděním nepodstatných skutečností a
uniká věc hlavní. Ne jeden , ale tři
zastupitelé sdělí, že navržený termín důležitého jednání jim nevyhovuje a nikdo
jim neodpoví a pokud by snad odpověděl, tak stejně v tom smyslu, že
navržený termín platí a trvá se na tom. Například z důvodu, že v
pondělí 28.8. od 17,00 hod. se koná jednání rady města, jejíž obvyklý termín
jednání je již celé roky v úterý.
Čtvrtou
iluzí by
mohla být představa, že v jakékoliv době a v jakémkoliv orgánu lze na
základě argumentů a doložených důkazů něco změnit a dosáhnout nápravy.
Sem bych zařadil vyjádření k dotazu,
zda pan starosta obdržel dopis od Miloše Formana týkající se jeho vyjádření
podpory projektu Terezy a Jakuba Hejnových uctít dílo čáslavského rodáka a
čestného občana města Josefa Svobody. Zeptal jsem se, zda pan starosta dopis
dostal a pokud ano, proč s ním nebyli zastupitelé seznámeni při zařazení
bodu prezentace pietního místa Josefa Svobody na jednání zastupitelstva města.
Z obsahu otázky jasně vyplývalo, že text dopisu zaslaný v kopii od
Miloše Formana do Prahy Hejnovým není tajemstvím. O to více překvapila reakce :
Tato
připomínka se týká soukromé korespondence starosty města.
Pominu-li to, že se nejednalo o
připomínku, ale dotaz, ke kterému padlo rozhodnutí, že se na něj nebude
odpovídat, pak se znalostí věci prohlašuji, že se o soukromou korespondenci
rozhodně nejednalo. Na právech nás učili, že listinu je třeba posuzovat podle
jejího obsahu a ne podle toho, jak je nazvaná. To, že ji někdo nazve soukromou
korespondencí, ještě neznamená, že takovou je. Domnívám se, že obsah dopisu
nekorespondoval s názorem starosty na záměr sourozenců Hejnových a tak nám
zůstalo vyjádření světově známého filmaře, čáslavského rodáka a čestného občana
města utajeno. A tím se dostáváme obloukem ke čtvrté iluzi.
Ale skončeme to opět s nadhledem a
úsměvem, třeba přímo s písní Janka Ledeckého, jejíž lehce upravený text
vystihuje iluzi protistrany :
„ Na ptáky jste krátký, na ptáky jste malý
páky, je to tak, vždy dostanete přes zobák…..“
A buďme aktuální. Nejsme Olaf a nemáme zde
Čapí hnízdo. Přikládám všechny čtyři strany dokumentu obsahujícího moje otázky
a vyjádření k nim. Pokud jde o dopis Miloše Formana začínající oslovením
Vážený pane starosto, drazí Čáslavané,
……….pak si sice myslím, že by Čáslavané zveřejnění dopisu dovolili, ale budu respektovat
postoj pana starosty.
