Úvaha k hospodaření s tříděným odpadem

Podporuji dlouhodobě úsilí o třídění odpadu a jeho smysluplné využití, které se stalo velkým tématem Zelené Čáslavi, za což jim patří bezesporu dík.

Třídění odpadů ukládá zákon a tak není otázka, zda třídit chceme nebo nechceme. Jak je to v Čáslavi ? Odpad se třídil původně do velkoobjemových kontejnerů rozmístěných v různých částech města. Pak přibyly polopodzemní kontejnery, které zvýšily výrazně možnou kapacitu, kam lze odpad ukládat a třídit. Nyní se rozdělilo navíc 250 žlutých a 250 modrých popelnic, které převzali občané ochotní odpady třídit přímo u svých domovů. To vše je určitě dobře.
Třídění odpadů má nezpochybnitelný význam ekologický a ve třídění patříme k nejlepším v Evropě. Horší už to je s recyklací a využitím odpadů. V tom hodně zaostáváme. Třídění odpadů má tedy též rozměr hospodářský i ekonomický.
Na jedné straně dostává město za vytříděný odpad finanční prostředky od EKOKOMU. Příjem za tříděný odpad roste. Od několika set tisíc korun ročně narostl v roce 2023 na částku přes 2 mil. Kč.
Na druhé straně má odpadové hospodářství i svou nákladovou složku. V Čáslavi činily ještě v předchozím volebním období náklady na svoz a likvidaci odpadů částku kolem 11. mil. Kč. V roce 2022 již stouply na po navýšení vyúčtování AVE na 14,8 mil. Kč, v roce 2023 narostly na téměř 18 mil. Kč. Letos se předpokládá, že dosáhnou již dokonce hranice 22 mil. Kč !!! Poplatky od občanů se pohybuji dlouhodobě na zhruba stejné úrovni a tak v letošním roce bude město doplácet na odpadové hospodářství z městského rozpočtu více jak 15 mil. Kč.
Nutno si uvědomit, že ze zákona musí i naše město v roce 2025 vytřídit 60% svého komunálního odpadu a při nesplnění tohoto ukazatele hrozí pokuta 200 tis. Kč za každý rok, v němž nebude tento ukazatel splněn. Je nějaké řešení, které by mohlo snížit náklady a zvýšit výnos při splnění zákonných limitů na třídění ?

Jedno řešení spočívá v pečlivém zvážení harmonogramu svozů ze všech míst, kde je tříděný odpad shromažďován. Pokud nebudeme regulovat počet svozových míst a zachováme stejný cyklus svážení ze všech dosud vytvořených míst, tak budeme mnohdy svážet poloprázdné kontejnery či popelnice, které mnohdy občané nesmyslně zaplní tím, že zejména obaly „nesešlápnou“, pokud je nenechají vůbec ležet vedle kontejnerů.
Hlavní bonus v takovém případě získá svozová firma AVE těžící z nárůstu počtu svozu odpadu. To vážně chceme ?
Další variantou je budování odpadového hospodářství po vzoru ostravské firmy OZO. Ta dokáže veškerý odpad svezený na vlastní třídičku vytřídit tak, že na skládce ze svezeného odpadu nakonec skončí jen 20 %. Ostatní odpad OZO zcela zobchoduje tak, že na odpadovém hospodářství vydělává desítky miliónů korun město, které je 100% vlastníkem této firmy. Stejnou cestou se vydává i Olomoucký kraj.
Jakou cestou se vydá město Čáslav záleží na zastupitelích města a na občanech, kteří je volí. Jakou cestou se vydám já osobně ? Budu podporovat meziobecní spolupráci a budování co nejmenší závislosti na firmě AVE. O tom sám nerozhodnu.
O čem rozhodnout mohu, je to, zda budu osobně přispívat ke zvyšování nákladů na svoz. Vytříděný odpad nosím 1x týdně do velkoobjemových kontejnerů na Kostelním náměstí. Trvá mi to cca 10 minut i se zpáteční cestou, nezanechávám uhlíkovou stopu a AVE nemusí jezdit k našemu domu pro žlutou a modrou popelnici.
Tu černou vyndám na ulici jednou za tři týdny. Jde to. Jako vše. Ale musí se chtít.

Vlastislav Málek


Komentáře